Rozvíjím lidi skrze hru, přítomnost a odvahu.

Jana umí zařídit, že díky hluboké a autentické znalosti mých spoluhráčů, poznávám stále víc i sám sebe. Vysekává, jako slovutný Buonarroti, z našich obelisků antické sochy s lidskou tváří! Její příprava a to, co zvládne, je neuvěřitelná! Chtěl bych, až budu jednou velký ;), zvládat a umět klidně jen polovinu z toho, co dokáže ona!

To, co Jana učí, je jiné impro než normální... je to víc seberozvoj a pokoušení toho, čemu se snažíme v životě vyhnout… takový trénink nabíhání si do situací, které jsou kritické a hraniční. Všechno hravou formou a vedeno jakoby mimochodem – o to větší to má účinek a dopad do normálního života. Člověk roste, aniž by věděl, že na tom maká.

Impro s Jankou mi dalo za ten čas veľa - emočného priestoru, prejavu, rolí, výziev. Priestor sa prejaviť, možnosti niečo svoje priniesť. Interakcie so ženami v toľkých polohách, že by mi na to nestačili tri vzťahy! A všetky tie prepojenia a príležitosti spolu-tvoriť.

Jany impropříběh – alespoň ta část, kterou vidím já – je o tom, že v sobě nese zvláštní zdroj, možná získaný i díky jejím „vozembouchovým“ zkušenostem. Ten jí umožňuje převádět lidi z jednoho břehu na druhý. Extraktem toho, co lidem umožňuje skrze impro zažívat, je pro mě třeba jednoduché cvičení „Váňo, kde jsi? – Jsem tady!“, které pro mě bylo o tom osahat si nezpochybnitelné právo na bytí tady. Děkuju za to, jak nás Jana vede a co nám umožňuje. Díky tomu rosteme přirozeně – a zároveň rychle. Ona i my.

Po dvou letech improvizačních kurzů přestávám spěchat… tak jdu rychleji...

Roky terapie nebo semestr impra? Já mám jasno! Nejvíc mi pomohlo pustit to, na čem jsem nejvíc lpěla... strach z nejistoty. Rozhodla jsem se důvěřovat životu a sobě, že to zvládnu, i když vůbec netuším, co bude...

Děkuji za všechny náhody, díky kterým jsem našla Janu, děkuji, že jsem jí mohla potkat a poznat. Nejen díky impru ze mě udělala nového a lepšího člověka. A vůbec se nebojím říci, že je to nejlepší (když neberu mé dcery), co mě v životě potkalo!

Po veřejném vystoupení, před kterým jsem měla obrovský strach, se něco prolomilo. Teď mám pocit, že dokážu cokoliv, pro co se rozhodnu…

Čekala jsem, že improvečer bude fajn… ale tohle??? Vůbec jsem neměla stres mluvit, i když normálně mívám… Janča je úplný slunce, myslím, že jsem ještě nikdy nepotkala nikoho s takovou energií. Vždy přesně vycítila situace, lidi i jejich témata a její vedení bylo dokonalé. Tohle budu potřebovat minimálně jednou týdně!

Začalo to kurzem asertivity a po 3 letech improvizace pořád nemám dost… Impro mě učí plynout, protože vše, co si připravíš, bude použito proti tobě!

Za dva roky som z hrania preniesol do praxe omnoho viac pozitívnej zmeny, než za celý život sebarozvojových aktivít. A čím viac hrám, tým viac zisťujem: život je impro, impro je život.

Nejhezčí části života – dětství, první láska… to vše jsem si na impru prožil znovu. A nejen to, i nesplněné sny. A to bez obav, odsouzení či zesměšnění.

Díky Janě a jejímu laskavému, pevně vedenému a podporujícímu přístupu jsem se zamilovala do impra, které mi umožňuje hravěji prozkoumávat mé vnitřní procesy a cítit se živá a sama sebou. Absolvovala jsem řadu kurzů, výcviků a seminářů, ale nikdy jsem se nesetkala s tak komplexní podporou a péčí.

Vzrušující pokračování jednoho seberozvojového kurzu, jehož zásadním mottem je „Neházej životu klacky pod nohy", stejně jako v improvizaci: „Řekni tomu ano, vezmi to do hry."